Grafomotorika

Co by dítě mělo zvládnout nakreslit ve věku 5 až 7 let?

V předškolním období (chápáno jako poslední rok před zahájením školní docházky) pro většinu dětí bývá kreslení, malování či vybarvování vyhledávanou činností. V kresbách se rozšiřuje různorodost námětů. Ve spontánní kresbě se často objevují postavy, zvířata, domy, auta a výjevy ze života dítěte.Dítě nabývá větší jistotu ve vedení čáry i v základních tvarech. Z grafomotorických prvků po pátém roce dítě dobře zvládá rovné a šikmé čáry, kruh, elipsu, spirálu, oblouk, vlnovky, zuby, umí nakreslit trojúhelník. Tyto základní prvky používá ve spontánní kresbě, dokáže je nakreslit i v pracovních listech. Při nabývání sebejistoty postupně zvládne i střídání velikostí u zautomatizovaných prvků. Po šestém roce obkreslí i samostatně nakreslí čtverec. Většina dětí zvládne základní grafické elementy písma. Tvar kosočtverce je obtížnější, většinou ho dítě zvládne až po sedmém roce.Postavy v předškolním věku začínají být propracované, je odlišeno pohlaví. Obrázky lidí mají ztvárněnu obličejovou část se všemi podstatnými prvky, nechybí oči, ústa, nos, uši, vlasy. Bývá nakreslen i správný počet prstů na rukou. Okolo šestého roku věku přibývá postavě i krk, detaily v oblečení.Objevuje se nová činnost – psaní tzv. psaníček. Dítě se snaží napodobovat psací písmo, někdy jsou zastoupeny určité prvky písma, většinou je to však pouze klikatá čára. Tomuto psaní dítě přikládá význam, je určeno dalšímu čitateli. Část dětí se dokáže podle předepsaného vzoru podepsat tiskacím písmem, později tento podpis umí i bez předepsaného vzoru. Je to také období, kdy se dítě snaží napodobovat tiskací písmo. V podání dítěte tvary jednotlivých písmen nejsou přesné, někdy se tvary zrcadlí, při snaze opisovat
slova zaměňuje pořadí písmen. Tyto nedostatky většinou plynou z jeho malé zkušenosti se psaním. U většiny
dětí s poznáním a větší zkušeností s písmem tyto nedostatky později odezní. Avšak již u předškolního dítěte, které má častější potíže se zrcadlením tvarů, je vhodné zaměřit se na rozvoj zrakového vnímání, zejména zrakového rozlišování a pravo-levé orientace.Jak pomáhat v rozvoji grafomotorických dovedností?Především poskytnutím dostatku příležitostí ke kreslení. Dítě by mělo mít k dispozici kout, kde má volně dostupné tužky a pastelky, papír na kreslení.Dítě v kreslení povzbuzovat, oceňovat i dílčí úspěchy. Obzvláště u dětí, u kterých se grafomotorické dovednosti nerozvíjejí jako u jejich vrstevníků, nehodnotit záporně jejich výkony, naopak oceňovat snahu o kresbu. Vlivem negativní zkušenosti později tvoří skupinu, která kreslení nevyhledává, tím se potíže v oblasti grafomotoriky prohlubují a psaní v počátku školní docházky činí problémy. V těchto případech je vhodné neporovnávat kresbu dítěte s vrstevníky, spíše ocenit, co nás zaujalo, byť i z pohledu dospělého na méně zdařilé kresbě.U dětí, které mají horší koordinaci pohybu (v chůzi, běhu, při hrách), je vhodné se nejdříve zaměřit na rozvoj hrubé motoriky. Častěji zařadit rytmická cvičení, rehabilitační tělocvik. Pokud má dítě v pohyblivosti výraznější potíže, je žádoucí konzultace s odborníkem (rehabilitačním pracovníkem, lékařem) a zařazení odpovídajících cvičení. Je třeba mít na paměti podmíněnost a posloupnost rozvoje motorických dovedností (od hrubé motoriky přes jemnou motoriku ke grafomotorice). Základní pohyby při psaní a kreslení vycházejí z hrubé motoriky, z pohybu velkých kloubů. Proto pokud se dítěti kreslení nedaří, je hrubá motorika první oblastí, na kterou je dobré se zaměřit.Pokud má dítě potíže v oblasti hrubé a jemné motoriky, musíme pravidelně nabízet aktivity rozvíjející hrubou a jemnou motoriku, zařadit cvičení rozvíjející tyto oblasti. U těchto činností s dítětem být, dávat mu podporu, napomáhat především vlastní přítomností, spoluúčastí, pojmenováváním činností, oceňováním i dílčích výsledků.S dítětem předškolního věku, které má oslabenou oblast grafomotoriky, není vhodné začínat s prvkyobsaženými v tomto dílu, přestože věkové určení je 5 až 7 let. Toto věkové určení je pro děti, u nichž se grafomotorika rozvíjí bez větších nápadností nebo již cvičením předchozí prvky zvládly. Pokud bychom zvolili přílišnou náročnost, dítě bychom od kreslení odradili. Chceme-li mu pomoci, musíme zahájit práci takovým stupněm náročnosti, který odpovídá jeho aktuálním schopnostem.Motivovanost dítěte k činnosti závisí i na stupni obtížnosti požadavků. Jestliže úkol podceňuje schopnosti dítěte, jeho plnění nepřináší nové poznání, dítě pak úkol plní spíše mechanicky nebo ho odmítá. Naopak vysoké nároky, které dítě nemá možnost kvůli stupni rozvoje svých schopností uspokojit, jej od činnosti odrazují, upevňují pocit selhání.Kdy přistoupit k záměrnému vedení v rozvoji grafomotoriky a kresby?Okolo pěti let věku je vhodné zařazovat pravidelná, systematická grafomotorická cvičení. Předškolák, u něhož vývoj probíhá bez nápadností, sám vyhledává záměrně vedené činnosti. Pokud se úkolům v této oblasti spíše vyhýbá, bývá často příčinou opožděný vývoj grafomotorických schopností a dovedností. Bez pomoci se potíže oproti vrstevníkům prohlubují. Je vhodné začít nejjednoduššími prvky obsaženými v předchozích dílech publikace a držet se uvedených instrukcí, pracovat pravidelně v krátkých časových úsecích, dodržovat uvedené zásady při práci. Přílišnými požadavky na výkon dítěte bychom mohli potíže ještě prohloubit.Učit dítě psát a číst v předškolním věku?Toto otázku si často kladou rodiče předškolních dětí. Důvodem bývají obavy o jejich školní úspěšnost. Někteří rodiče se také setkávají s doporučením svého okolí, aby dítě učili číst a psát. Argumenty bývají různé, jeden z častých je, že se dítě ve škole setká se spolužáky, kteří tyto dovednosti již mají osvojeny, na jejich získání bude málo času apod.Pokud se předškolní dítě samo zeptá, jak se které písmeno čte a píše, tak mu samozřejmě odpovíme. Sami však tyto aktivity nepodněcujeme, nerozvíjíme dovednost číst a psát před nástupem do školy. Mimo jiné tak předejdeme případným metodickým chybám a nesprávným návykům.